Popel z biomasy – nejlevnější přírodní hnojivo

Ne do popelnice, ale do zahrady

Popel, který vzniká ze spálení biomasy, tedy dřeva nebo předmětů čistě rostlinného původu (bez chemických příměsí), nepatří do popelnice, ale do zahrady. K hnojení zahrady používáme popel jen v tom případě, že se nám do kamen při pálení dřeva nepřimíchal papír či nalakované nebo namořené dřevo.

Popel plný živin

Popel z čisté biomasy je pak skvělým pomocníkem v zahradě, jelikož je bohatý mimo jiné na draslík, vápník, hořčík a fosfor. Pokud dojde ke kvalitnímu spálení biomasy, vzniká rázem hnojivo, které se díky své drobné struktuře velmi dobře vstřebává do půdy. Živiny potřebné pro rostliny v zahradě jsou tak snadno a rychle dostupné.

Popelem proti kyselosti půdy

Vzhledem k tomu, že popel z bioamasy je velmi zásaditý, používá se v zahradách zejména pro snížení kyselosti půdy, se kterou si mnohdy dokáže poradit lépe než klasická vápenatá hnojiva. Nejzásaditější je přitom popel z topolu, buku a dubu. Tento druh přírodního hnojiva můžeme sypat přímo na záhon, neměl by se ale celoročně dávat stále na stejné místo. Sypat by se měl rovnoměrně všude, doporučená denní dávka je však maximálně 150 g na jeden metr čtvereční.

Popel nesypeme k rostlinám vyžadujícím kyselou půdu a pokud jím chceme pohnojit trávník, vynecháme na nějakou dobu ostatní hnojiva s obsahem vápníku, hořčíku a železa. Popelem z biomasy můžeme rovněž obohatit kompost.

Proti invazím slimáků i mechu

Pruhy suchého popela fungují také jako spolehlivý odpuzovač slimáků, ale bohužel jen do chvíle, než popel zvlhne. Díky tomu, že popel účinně bojuje proti kyselosti, používá se rovněž proti rozpínání mechů, kterým právě kyselá půda svědčí až příliš. Hnojení popelem z biomasy velice ocení například túje, které pro svůj zdravý růst potřebují dostatečné množství draslíku.

Pro další články, příspěvky a soutěže navštivte naše FB stránky  Byt Dům Zahrada.